Měla jsem v úmyslu napsat milý dobrodružný příběh pro mladší školáky a nějak jsem se nezabývala tím, že bych samotný příběh ještě dál rozvíjela.
Když jsem knihu Dobrodružství Adama Cibulky u E- knihy jedou a u Nové formy vydala a dala jsem ji přečíst několika recenzentům, nezávisle na sobě mi po přečtení řekli, že bych měla napsat a vydat i pokračování. Nějak mi jejich doporučení uvízlo v hlavě a začala jsem o tom přemýšlet. Mým plánem ale bylo napsat nějakou vánoční pohádku, které jsem se vzdát nechtěla. Do Vánoc jsem tedy psala vánoční příběh o zvířátkách z lesa a odložila jsem milé přemýšlení o Adamovi až na nový rok.
Rozhodla jsem se až v lednu a začala se hned se psaním druhého dílu. Potřebovala jsem přesně tři měsíce, abych dokončila rukopis o rozsahu 22 000 slov. Co se mi však do příběhu nevešlo je cesta do Čech za babičkou. Je to legrační, ale za pár týdnů se může takové partě kamarádů stát tolik věcí, že to na jednu knihu vůbec nestačí. Budu tedy zase přemýšlet o tom, jestli napsat ještě trojku odehrávající se v Čechách, nebo už ne.
Pro letošní rok se vám ale budu muset omluvit, protože do prázdnin už druhý příběh o Adamovi nestihnu připravit k vydání. Chybí mi ilustrace, oprava, úprava a vylepšení textu, což je práce za další čtyři profesionální figury. Taky jsem musela nechat rukopis na chvilku odpočívat v šuplíku, abych se od textu odpoutala a mohla se potom do všech těch přípravných prací pustit s čistou hlavou. Jak jsem se totiž už poučila z minulosti, u knížek se spěch moc nevyplácí. S opravami začnu v září a přípravím knihu k vydání, aby byla hotová i s obrázky, do prázdnin napřesrok.
Zatím si můžete přečíst něco z mého katalogu. Třeba všechny čtyři díly Hušperandy, nebo povídky Lumprlik a Pamprlik, které jsou taky hezké. A kdo jste ještě Dobrodružství Adama Cibulky nečetli, určitě se na tuto moji nejúspěšnější knihu mrkněte.
M.
Žádné komentáře:
Okomentovat