Martina D. Moriscoová
Autorský blog/ Blog d'autore
úterý 14. července 2026
čtvrtek 18. června 2026
Linoryt a letní čtení: Broučci
Letošní školní rok byl opravdu bohatý, kromě mých už téměř dospělých dětí jsem se do školy vydala i já. Zapsala jsem se do kurzu ilustrace, abych svou tvorbu posunula dál a nabrala k novým dovednostem i další motivaci pro svoji práci. Zajímavé pro mě bylo vrátit se k takovým technikám jako je např. linoryt. Ten jsem, prosím, dělala naposledy na základní škole v osmdesátých letech minulého století. Ano tak dávno! Upřímně: napřed se mi do něj ani nechtělo, neboť jsem tuto techniku považovala za učivo pro děti ze základní školy, nic víc. Pak jsem se ale pod vedením paní profesorky rozhlédla trochu kolem, zjistila, kde všude se linoryt používá, a řekla si, že ho teda taky zkusím a vytvořím linorytem novou náhledovku pro další čtení. Vybrala jsem si knihu Broučci od Jana Karafiáta. Vymyslet, nakreslit a připravit obrázek pro tisk mi docela trvalo, a tak jsem měla i mezi lekcemi kurzu čas knihu přečíst a připravit záznam. Stihla jsem celou práci dokončit akorát před Svatým Janem, kdy by měli broučci vylétat a svítit.👼
Oni pak letěli, v levo kmotříček, v pravo tatínek, a Brouček v prostředku. Na západ se nebe rdělo, a Broučkovi se srdce v těle smálo. Ale tu se blížili k velikému dubovému lesu, a Brouček si vzpomenul na žlunu.
„Tatínku, tady jsou
žluny.“
„I neboj se.
Vždyť my do lesa nepoletíme,
jenom okolo. Tady jest naše
cesta.“
Ale sotva to
tatínek dořekl, už se to na ně z lesa řítilo, a tolik to hučelo, a tolik
to zvučelo, a hned se to sypalo na milého Broučka. Ach, ten křičel:
„Tatínku, tatínku
– tatínku, tatínku!“
„I mlč, i mlč!
Neboj se. Vždyť to není žluna, to jest
chroust.“
A brouček křičel,
a krčil se a schovával, až to přestalo bzučet.
„I Broučku, to se
nesmíš bát,“ těšil ho kmotříček. „Vidíš ho támhle, to jest chroust. On se nás
asi lekl, že jsme tři.“
„Ale když to tak
hučelo!“
„I to chrousti
tak bzučí.“
A letěli a
letěli, až tam na konci lesa bylo něco vidět.
Pár slov o knize:
Pohádkovou knihu „Broučci“ napsal a poprvé vydal v roce 1876 Jan Karafiát.
Děj sleduje celý životní cyklus – od dětství až po dospělost i ztráty blízkých, které k životu patří, a se kterými se musí člověk vyrovnávat. Vypráví o životě svatojánských broučků, v podobě malých „lidských“ postaviček, jako by žili v lidském příběhu. Věnuje se dětství, růstu i dospívání, lásce, životním zkouškám i smrti.
Dějové linie:
Rodina
broučků: Hlavní postavou je malý Brouček, který žije se svými rodiči – maminkou
a tatínkem – a dalšími broučky (např. kmotříčkou Janinkou).
Denní život
a práce: Broučci žijí v souladu s přírodou, svítí lidem na cestu, modlí se před
jídlem a pracují podle tradičních hodnot.
Sledujeme
Broučkovo dětství, jeho pád z postýlky, první přátelství, sny, plány i výlety.
Postupně se učí být lepší, činit dobro, poslouchat a pomáhat druhým. Kniha
obsahuje silný prvek výchovy a křesťanských hodnot.
Dospívání a
rodinný život: Brouček dospěje, ožení se s Beruškou a mají spolu děti.
Zimní zkoušky a konec: Kniha nekončí jen radostmi – přichází těžká zima, kdy někteří broučci umírají, ale život pokračuje. Ztráty jsou vykresleny přirozeně, na místě kde zemře některý z broučků, vykvete místo něho květ sedmikrásky.
Styl a
poselství díla
Kniha Broučci není jen jednoduchým dětským příběhem, je to alegorie lidského života zdůrazňující rodinné hodnoty, poslušnost, víru, práci a přijetí těžkostí. Příběh je napsaný poetickým básnickým jazykem, často s modlitbami a obraznými popisy přírody.
Čtení z knihy Broučci bude vycházet každou sobotu na @Hezkýčteníčeský.
Přeji pěkné léto!
M.
zdroj: Česká digitální knihovna a Wikipedie
pátek 22. května 2026
Máj
Máj už jsem v máji přidávala do příspěvku na blog vloni. Před rokem jsem chtěla na svém čtecím kanále publikovat celou báseň v průběhu několika dní. Mezitím uběhl rok a celá báseň na kanále ještě není. Původní záměr jsem nezměnila, jenom si na to musím udělat čas. Příspěvky k poezii doplňuji i textem v průběhu čtení a všechno dělám ručně v canvě, což zabere dost času. Báseň mám celou načtenou už od loňska, ale chtěla bych kromě přidaného textu dát prostor i jednotlivým slokám a ke každé nakreslit jiný obrázek.
Můžete namítnout, že nemám výmluv, když mi v dnešní době AI udělá obrázek za 2 vteřiny. Jenže vězte, že na kanále @Hezkýčteníčeský žádné obrázky tvořené s pomocí AI nejsou a ani nebudou. Jedním z pravidel kanálu je právě tvorba vlastnoručně vytvořených ilustrací. Je to pravidlo, které vzniklo se vznikem kanálu, a pokud bych ho porušila, kanál by ztratil svou autentičnost, která je právě v dnešní době, kdy se umělá inteligence implementuje úplně všude, velmi cenná. Takže ne, tudy cesta nevede.
Taky jsem mohla na kanál "fláknout" celou báseň hned pod jedním obrázkem, ano to by šlo. Ale Máchův Máj si nezaslouží, aby byl odbytý a ještě stále mám chuť se do tvorby těch obrázků pustit.
V letošním májovém čase tedy snad mohu jen slíbit, že si vyšetřím čas a dotáhnu své velké plány až do zdárného konce. 😍
M.
středa 22. dubna 2026
Den země 22. dubna
pátek 3. dubna 2026
Přání a odkaz na recenzi :)
úterý 3. března 2026
LUCCA COMICS AND GAMES
Každý rok na jaře se tady na blogu zmiňuji o Mezinárodním velethu dětské knihy v Boloni, na který se už za několik týdnů všichni těší. V posledních letech jsem se také nějakým způsobem zapojila a poslala jsem obrázky buď do hlavní ilustrátorské kategorie, nebo na nástěnku ilustrací, a nebo jsem vytvořila ilustraci do menší soutěže pořádané organizátory aktuálního ročníku veletrhu.
Letos jsem udělala výjimku a do Boloně nic posílat nebudu. V Itálii se totiž nepořádá jenom BCBF. Další skvělou akcí pro milovníky knih a komiksů pro děti i dospělé je LUCCA COMICS AND GAMES. Tento festival probíhá vždy na podzim v toskánském městečku Lucca. Letošní 65. edice nás tedy teprve čeká. Bude probíhat od 28. října do 1. listopadu 2026 a bude na ní vystavovat více než 700 vystavovatelů.
Festival pořádá od roku 2007 i soutěž pro ilustrátory: Premio Livio Sossi /Cena za knižní ilustraci „Livio Sossi“/ a já jsem se letos rozhodla se této soutěže zúčastnit. Uzávěrka byla 16. února, a jak jsem si z instagramu organizátorů už zjistila, do soutěže bylo zasláno 351 projektů. Jasně, máte pravdu, je dost na to, abych nic nevyhrála. 😂 Ale měla jsem možnost si vyzkoušet jak představit knižní projekt, a taky jsem se díky této soutěži konečně donutila udělat si pořádné CV v italštině.👌
Obrázky bohužel nemohu v tomto případě přiložit, neb se to nesmí, ale pokud by moje práce zaujala porotu, mohla by být zveřejněna na webové stránce soutěže spolu s dalšími úspěšnějšími projekty.
Několik zmínek o soutěži:
Na webu ji najdete zde: https://www.premioliviosossi.it/
Cena je věnována památce profesora Livia Sossiho (V Terstu, 1951–2019) univerzitního profesora, esejisty a propagátora dětských knih a kultury a významného italského odborníka na ilustraci a dětskou literaturu.
Vítězný projekt, vybraný odbornou porotou, dostane vydavatelskou smlouvu, bude vydán partnerským vydavatelstvím soutěže a půjde do distribuce.
Součástí soutěže je i výstava ilustrací doplněná katalogem, který představuje výběr nejlepších zaslaných ilustrací.
Jak už jsem psala, nevím jakou má moje práce šanci uspět, ale i samotná účast, vzhledem k tomu že jsem pracovala s textem jiného autora, pro mě byla velmi inspirativní.
Porota se sejde teď v březnu a rozhodne, kdo je nejlepší.😁
Jestli vás zmínka o festivalu zaujala, podívejte se na její webové stránky a jinak si užijte březen a příchod jara 2026 co nejlépe a mějte se hezky.
🌸🌺🍀
M.


.jpg)

