pátek 23. října 2026

Říjen ve znamení Inktoberu

Občas to přijde, nálada na nějaký challenge, nebo-li výzvu. Letos jsem si namísto BCBF, nebo nějakého jiného konkursu,vybrala výzvu, která se jmenuje Inktober. Všimla jsem si této výzvy již víckrát, ale vždy to bylo až v polovině měsíce, nebo se mi časově nehodilo věnovat se kreslení každý den. Letos jsem se rozhodla už v září, že během října vyzkouším své síly a pustím se do této říjnové výzvy. 


Inktober trvá celý měsíc. Nejde o oficiální závod ani o výhru, ale jde spíš o výzvu osobní, trénink disciplíny a kreativity. Jedná se o celosvětovou akci pro všechny, od amatérů, kteří si chtějí něco nakreslit, až po profesionální kreslíře a ilustrátory. Akce probíhá celý říjen a jejím cílem je vytvořit po dobu 31 dnů jeden obrázek denně, který potom autoři postují, nebo-li vystavují, někde na svých sociálních sítích. Téma obrázků je danné oficiálním seznamem, který lze najít na odkazech: INKTOBER

Zjednodušeně tedy pravidla jsou:

Nakreslit inkoustem, inkoustovým fixem, nebo i jinou technikou 1x obrázek denně na téma podle oficiálního seznamu, postnout jej a vydržet všech 31 dní. 

Jediné co je, i logicky, v rozporu s pravidly akce, je použití umělé inteligence.  

Celá akce je dobrovolná a nikdo nikoho nenutí, aby všechny obrázky zvládl přesně na čas. Vlastně je každého věc, jak s výzvou naloží. Jde spíš o osobní pocit. 

Taky je velmi působivé a přínosné sledovat, s jakými kresbami na danné téma přispívají ostatní kreativci.

Včera se například kreslila slanina. Ano slanina. Přiznám se, že jsem se musela podívat po internetu, jak se kreslí slanina, ale nakonec jsem se u té kresbičky i pobavila.

Všechny moje výtvory postuji ve studiu Kočka a Tužka. Nechtěla jsem přeplňovat autorský profil, když má být na konci 31 obrázků a Kočka s Tužkou jsou moc rády, že jim přibydou nové obrázky do studia.  Zatím se mi jakž-takž daří držet krok s ostatními účastníky, i když do konce měsíce zbývá ještě několik dní a mně pomalu dochází inkoust /a taky dech/. 

Držte mi, prosím, palce, ať se mi podaří doplazit do konce, zhotovit všech 31 obrázků a v letošní výzvě slušně obstát. 

Jdu kreslit pá.

M.

Ps:

 O hodinu později: 

Ach ta angličtina! Zatímco jsem včera kreslila slaninu: Bacon, měl se kreslit Beacon, což je maják. Škoda, slaninka se mi zrovna povedla pěkně nakreslit. Takže nic, musím si dát opakování a nakreslit jeden obrázek navíc. Ach achich ach! 😂 Já jsem vám říkala, že už jsem unavená... Ještěže to Kočce s Tužkou nevadí!💖


čtvrtek 18. června 2026

Linoryt a letní čtení: Broučci

 

Letošní školní rok byl opravdu bohatý, kromě mých už téměř dospělých dětí jsem se do školy vydala i já. Zapsala jsem se do kurzu ilustrace, abych svou tvorbu posunula dál a nabrala k novým dovednostem i další motivaci pro svoji práci. Zajímavé pro mě bylo vrátit se k takovým technikám jako je např. linoryt. Ten jsem, prosím, dělala naposledy na základní škole v osmdesátých letech minulého století. Ano tak dávno! Upřímně: napřed se mi do něj ani nechtělo, neboť jsem tuto techniku považovala za učivo pro děti ze základní školy, nic víc. Pak jsem se ale pod vedením paní profesorky rozhlédla trochu kolem, zjistila, kde všude se linoryt používá, a řekla si, že ho teda taky zkusím a vytvořím linorytem novou náhledovku pro další čtení. Vybrala jsem si knihu Broučci od Jana Karafiáta. Vymyslet, nakreslit a připravit obrázek pro tisk mi docela trvalo, a tak jsem měla i mezi lekcemi kurzu čas knihu přečíst a připravit záznam. Stihla jsem celou práci dokončit akorát před Svatým Janem, kdy by měli broučci vylétat a svítit.👼  



Ukázka z knihy Broučci:

Oni pak letěli, v levo kmotříček, v pravo tatínek, a Brouček v prostředku. Na západ se nebe rdělo, a Broučkovi se srdce v těle smálo. Ale tu se blížili k velikému dubovému lesu, a Brouček si vzpomenul na žlunu.  

„Tatínku, tady jsou žluny.“

„I neboj se. Vždyť my do lesa nepoletíme, jenom okolo. Tady jest naše cesta.“

Ale sotva to tatínek dořekl, už se to na ně z lesa řítilo, a tolik to hučelo, a tolik to zvučelo, a hned se to sypalo na milého Broučka. Ach, ten křičel:

„Tatínku, tatínku – tatínku, tatínku!“

„I mlč, i mlč! Neboj se. Vždyť  to není žluna, to jest chroust.“

A brouček křičel, a krčil se a schovával, až to přestalo bzučet.

„I Broučku, to se nesmíš bát,“ těšil ho kmotříček. „Vidíš ho támhle, to jest chroust. On se nás asi lekl, že jsme tři.“

„Ale když to tak hučelo!“

„I to chrousti tak bzučí.“

A letěli a letěli, až tam na konci lesa bylo něco vidět.



Pár slov o knize:

Pohádkovou knihu „Broučci“ napsal a poprvé vydal v roce 1876 Jan Karafiát. 

Děj sleduje celý životní cyklus – od dětství až po dospělost i ztráty blízkých, které k životu patří, a se kterými se musí člověk vyrovnávat. Vypráví o životě svatojánských broučků, v podobě malých „lidských“ postaviček, jako by žili v lidském příběhu. Věnuje se dětství, růstu i dospívání, lásce, životním zkouškám i smrti. 

Vyprávění je charakteristické i svým morálním poselstvím.

Dějové linie:

Rodina broučků: Hlavní postavou je malý Brouček, který žije se svými rodiči – maminkou a tatínkem – a dalšími broučky (např. kmotříčkou Janinkou).

Denní život a práce: Broučci žijí v souladu s přírodou, svítí lidem na cestu, modlí se před jídlem a pracují podle tradičních hodnot.

Sledujeme Broučkovo dětství, jeho pád z postýlky, první přátelství, sny, plány i výlety. Postupně se učí být lepší, činit dobro, poslouchat a pomáhat druhým. Kniha obsahuje silný prvek výchovy a křesťanských hodnot.

Dospívání a rodinný život: Brouček dospěje, ožení se s Beruškou a mají spolu děti.

Zimní zkoušky a konec: Kniha nekončí jen radostmi – přichází těžká zima, kdy někteří broučci umírají, ale život pokračuje. Ztráty jsou vykresleny přirozeně, na místě kde zemře některý z broučků, vykvete místo něho květ sedmikrásky.

Styl a poselství díla

Kniha Broučci není jen jednoduchým dětským příběhem, je to alegorie lidského života zdůrazňující rodinné hodnoty, poslušnost, víru, práci a přijetí těžkostí. Příběh je napsaný poetickým básnickým jazykem, často s modlitbami a obraznými popisy přírody.


Čtení z knihy Broučci bude vycházet každou sobotu na @Hezkýčteníčeský.

Přeji pěkné léto! 

M.


zdroj: Česká digitální knihovna a Wikipedie



pátek 22. května 2026

Máj




 Máj už jsem v máji přidávala do příspěvku na blog vloni. Před rokem jsem chtěla na svém čtecím kanále publikovat celou báseň v průběhu několika dní. Mezitím uběhl rok a celá báseň na kanále ještě není. Původní záměr jsem nezměnila, jenom si na to musím udělat čas. Příspěvky k poezii doplňuji i textem v průběhu čtení a všechno dělám ručně v canvě, což zabere dost času. Báseň mám celou načtenou už od loňska, ale chtěla bych kromě přidaného textu dát prostor i jednotlivým slokám a ke každé nakreslit jiný obrázek. 

Můžete namítnout, že nemám výmluv, když mi v dnešní době AI udělá obrázek za 2 vteřiny. Jenže vězte, že na kanále @Hezkýčteníčeský žádné obrázky tvořené s pomocí AI nejsou a ani nebudou. Jedním z pravidel kanálu je právě tvorba vlastnoručně vytvořených ilustrací. Je to pravidlo, které vzniklo se vznikem kanálu, a pokud bych ho porušila, kanál by ztratil svou autentičnost, která je právě v dnešní době, kdy se umělá inteligence implementuje úplně všude, velmi cenná. Takže ne, tudy cesta nevede. 

Taky jsem mohla na kanál "fláknout" celou báseň hned pod jedním obrázkem, ano to by šlo. Ale Máchův Máj si nezaslouží, aby byl odbytý a ještě stále mám chuť se do tvorby těch obrázků pustit. 

V letošním májovém čase tedy snad mohu jen slíbit, že si vyšetřím čas a dotáhnu své velké plány až do zdárného konce. 😍

 M.

středa 22. dubna 2026

Den země 22. dubna



Naše země je to nejvzácnější, co máme, a proto slavím její svátek s radostí. 

💙💚



Pro letošní oslavu vybírám ilustraci k příběhu o malé opuncii. Příběh je inspirovaný mým malým zážitkem, který jsem zpracovala do ilustrovaného alba. V českém jazyce ale album nevyšlo. Nabízím ho v italštině nebo angličtině a je dostupný zejména na Amazonu. 

Na Amazonu mě baví publikovat, protože si jako autorka můžu podle jejich manuálu připravit sama podklady pro tisk. Všechno co je potřeba až do posledního puntíku, což mě vskutku baví. Tisknout u nich není sice v top kvalitě, ale také není finančně náročné, protože si mohu vytisknout jen tolik výtisků, kolik zrovna potřebuji. Amazon ale nepodporuje český jazyk, a proto jsem tento příběh v českém jazyce ani pro tisk nepřipravovala. 

Nakladatele aktivně nevyhledávám, ale kdyby se snad našel někdo z řad českých nakladatelů se zájmem o tento příběh, ráda mu ho přeložím. Pokud vás lze tedy zařadit mezi tradiční nakladatele /bez sponzorizace autora/ a měli byste zájem o tento, případně jiný z mých příběhů, napište mi.   

V současné době připravuji ilustrace pro novou ilustrovanou knihu, ale o tom vám povím až někdy příště, dnes je svátek a musíme slavit. 

Přeji hezký 'Den Země'!


M.