Zobrazují se příspěvky se štítkem2022. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem2022. Zobrazit všechny příspěvky

středa 22. června 2022

Jedno město...



Představuji vám poslední projekt tohoto roku, na kterém právě pracuji a chtěla bych ho do konce roku 2022 dokončit. Je to ilustrovaná knížka, o které jsem se již letmo zmiňovala. S každým hotovým obrázkem získává konkrétní tvář, ale zbývá ještě hodně práce, než ji celou dokončím. Schválně jsem si tuhle práci nechala na léto, až nebude škola. Velikou výhodou je, že kniha obsahuje málo textu, který už mám dokonce i odborně opravený, a všechna práce momentálně spočívá v tom, že vybarvuji a vybarvuji a vybarvuji a nic jiného nedělám.  

K tomu mám zprávu pro všechny, kdo čekají na další pokračování příběhů z obchodu Lektvary na všechny neduhy. Únorový díl bude, už ho mám totiž opravdu hotový. Dokonce jsem ho i odevzdala do nakladatelství, aby mohl e-book vyjít. Jenže únor není moc pěkný měsíc. Vlastně je to ze všech měsíců v roce asi úplně nejhorší měsíc. Ten letošní byl z těch, co jsme kdo zažili, obvzlášť ošklivý. 
Na druhou stranu, když máte v úmyslu vyprávět postupně příběhy za celý rok, nemůžete měsíc únor vynechat. Je to zkrátka měsíc, který si vytáhl černého Petra. V obchodě u Hušperandy se sice dějí zajímavé věci po celý rok, ale rozhodli jsme se s nakladatelem, že bude lepší se s tímto dílem zabývat až v zimě. Proto vyjde někdy za hodně chladného počasí, až to bude víc vhodné. 

Teď je čas myslet na léto!  

Ukázka z nového ilustrovaného příběhu: 

Jedno město,  
je moc milé místo, 
kde ti větší 
i ti menší 
obyvatelé
žijí spolu v míru 
jako přátelé. 





Odpočiňte si a užívejte léta, zasloužíte si to!

M.

 

pondělí 9. května 2022

Čtvrť za Horizontem Evropa - Novela, která vychází v těchto dnech.

 Ráda bych vás pozvala k přečtení novinky z mého pera, novely, jež je kromě příběhu o Federicovi,  i realistickým pohledem na město Řím, tak jak jej může vidět a poznat jenom ten, kdo v něm opravdu nějakou dobu žije.

Jako prémii Vám, čtenářům mého blogu,  mohu ještě prozradit, že kromě Říma s knihou zavítáte i do Tivoli a do Florencie. 

Anotace: 

Na pozadí slavného města se odehrávají životy miliónů plebejců. Mezi ně patří i Federico, muž středního věku, jemuž život protekl mezi prsty, a který se právě vyrovnává se ztrátou své matky. V Římě je ale opravdu hodně slunečních dní a možná mu osud má ještě co nabídnout.

Tištěnou Knihu si můžete objednávat u kniznieshop,

elektronickou na palmknihy.cz a u všech dobrých prodejců e-knih. 

Přeji vám pěkný zážitek a nezapoměňte knihu ohodnotit na některé z knižních databází. Budu vám za to nejenom moc vděčná, ale váš objektivní názor mi dá směr a inspiraci do další tvorby.

Ukázka z tištěné knihy: https://issuu.com/

M.



středa 5. ledna 2022

Ohlédnutí za rokem 2021

Spousta lidí dělá s příchodem nového roku menší čí větší bilanci za rokem uplynulým. Hodnotí, co se jim povedlo, kam to až dotáhli nebo nedotáhli, a zároveň přemýšlí nad tím, jak se odrazit a začít rok nový. Říkala jsem si, že bych se se starým rokem taky měla nějak rozloučit, jenomže mám zatím takový pocit, že 2021 ještě úplně neskončil. 

Co jsem chtěla dokončit, třeba obrázky k únorovému dílu Hušperandy, si ještě beru s sebou, abych je, nejlépe v lednu, dokončila a mohla začít psát díl březnový. S těmi obrázky to vážně není žádná legrace. Člověk by si myslel, že je to jen taková zábava, a to právě vůbec ne... Ostatně psát o březnu v březnu by bylo to nejlepší, co by se mi mohlo podařit, protože bych mohla lépe vystihnout jarní atmosféru. 

Babičku jsem do Vánoc přečetla -jak nejlépe jsem dokázala- ale než se odvážím nahrát poslední kapitoly na youtube, musím si je znovu poslechnout, jestli nenajdu třeba nějakou chybu v textu, a dodatečně ji opravit. To mi zabere ještě několik desítek hodin. 

Stihla jsem také s velikým úsilím dopsat novelu pro dospělé, o které jsem se neodvažovala nikde zmiňovat dřív, než ji celou dopíšu, protože je to úplně jiné psaní, než psaní příběhů pro děti, a upřímně se přiznám, že mi to jde zatím celkem pomalu. Do konce roku jsem ji sice stihla dokončit, ale než ji nabídnu do nakladatelství, musím provést pečlivou autorskou revizi, což jsou další hodiny a hodiny práce. 

Když pak k tomu seznamu připočtu nějakých pár dalších drobností, se kterými bych vás nerada nudila, táhnu si do nového roku plný kufr práce. 

To může být negativní, protože bude snad i lepší nepouštět se se začátkem roku rovnýma nohama do dalších nových projektů. Na druhou stranu, to ale může být i pozitivní v tom, že mám stále co dělat.

Je tedy jenom na mně, a mém rozhodnutí, jakou z těch dvou variant si vyberu. V tomto  případě asi radši tu pozitivní.

Když už jsme ale u těch variant, buďte na sebe opatrní, ať se nám všem ten 2022 pěkně vydaří😉.

                                                                 


M.